Historie výstavby a provozu

Nejprve bylo nutno vybrat vhodnou lokalitu pro výstavbu. Z několika možných variant byla vybrána právě tato, v masivu Mravenečníku, a se stavbou se započalo již v roce 1978. Počátek 80. let však znamenal pro stavbu útlum a nebylo vůbec jasné, zda bude stavba vůbec dokončena. Projekt elektrárny musel být modernizován, v roce 1985 se namísto původně plánované soustavy čtyř oddělených turbín s čerpadly zvolilo řešení se dvěma rezervními francisovými turbinami s vyšším výkonem. Projekt byl dokončen a schválen teprve v roce 1989. Po pádu socialistické vlády a změně režimu docházelo k častým protestům ze strany ochránců přírody a elektrárně nepomohly ani časté technické potíže při provozu s jednou turbínou ve zkušebním provozu. Ostrý provoz začal až o 7 let později, v roce 1996.

Projektovou dokumentaci a veškerý dohled nad stavbou zajistila firma Aquatis. Podzemní práce provedla firma Subterra a betonovo-asfaltovou těsnící výplň zajistila Slovenská společnost Slovasfalt. Inženýrské investorské stavby provedla firma Energotis a hlavním dodavatelem celé stavby byla společnost Ingstav Brno. Technologie pro provoz elektrárny zajistila firma ČKD Blansko, transformátorovou stanici dodávala Škoda Plzeň a pancíř přivaděčů vyrobila ostravská společnost Hutní montáže Ostrava. Jemnější mechaniku a elektroniku v podobě technologických celků dodávaly zahraniční investoři: Kabelový vývod zajistila francouzská firma SILEC, výkonové vypínače švýcarská společnost ABB a řídící systémy a zapouzdřenou elektrorozvodnu dodávala firma AEG.

Náklady na výstavby byly sečteny v celkové hodnotě 6,5 miliardy korun a elektrárna tyto prostředky zaplatila svým provozem za pouhých sedm let. V roce 2007 probíhala generální rekonstrukce horní nádrže, která již v té době byla v havarijním stavu, přičemž byla nejvíce poškozená, podle očekávání,  asfaltová izolace. Opravy prováděla švýcarská firma Walo Bertschinger a tyto práce, které zahrnovaly i výměnu řídícího systému, byly vyčísleny na 360 milionů korun.